strom

Už jste někdy viděli svalnatou kytku?

Touto filozoficky laděnou větou mě chtěl vloni uzemnit jeden sportovec, který přišel za mnou řešit svůj zdravotní stav pomocí úpravy jídelníčku. Apeloval tím na to, že jsem měl tendenci mu omezit přísun bílkovin živočišného původu a zčásti je nahradit rostlinnými. Dlouhodobě jich konzumoval příliš mnoho a to vyústilo v některé specifické potíže, které mu znemožnily pokračovat v jeho oblíbeném pumpování svalů.

Je smutné sledovat, jak některá paradigmata ve výživě stále přetrvávají i přes informační věk, ve kterém máme možnost měnit realitu velmi rychle. Jednou se prohlásilo, že živočišné bílkoviny jsou anabolizující, tedy růst podporující, a stovky milionů (nejen) sportovců na celém světě tuto informaci papouškují dál a staví na ní svůj sportovní život. Smutný na tom je fakt, že tito konzumenti vědí o bílkovinách pouze to, že podporují růst svalové hmoty a zvyšují sílu. Nevšímají si faktoru dusíkové bilance zatěžující játra a ledviny, netrápí je posun acidobazické rovnováhy a z toho plynoucí poruchy imunitního systému, trávicího traktu nebo srdečně cévní soustavy… Zaslepená touha ženoucí takové lidi pouze jedním směrem mívá bohužel nehezké následky. Ještě jednou zdůrazním – jediným důvodem jejich počínání (= přehnané konzumace živočišných proteinů) je snaha rychle navýšit celkovou výkonnost v oblasti svalového metabolismu.

Pravdou je, že jsem nikdy neviděl žádnou svalnatou kytku. A ani nikdy neuvidím. Kdybych ale chtěl tomuto řečnickému klišé kontrovat stejnou měrou, musel bych tvrdit, že nejsvalnatější živočichové na této planetě jsou (a vždy i byli) býložravci. Sloni, nosorožci, z primátů gorily, o dinosaurech v minulosti víme také své. A řešit fakt, že jejich trávicí trakt disponuje určitými odlišnostmi od lidského, má stejný význam jako rozpitvávat význam svalnaté kytky.
Jsem ale především rozčarovaný z omezujícího a tunelového vnímání reality naprosté většiny sportovců snažících se jít za svým cílem. Fungování lidské mysli je v mnoha směrech předvídatelné – většinou věříme pouze tomu, co vidíme. A protože jsme součástí reality, kdy si bereme příklady a načítáme vzory chování od mediálně úspěšných jedinců, není se co divit, že dochází k tak masovému šíření dezinformací.

Na tomto místě nemám na mysli slepou propagaci vegetariánství, veganství či vitariánství – toto je příliš rozsáhlá problematika, kterou řeším v kurzech, kde je na to čas i prostor. Na mysli mi leží fakt, že existují příklady jedinců, kteří dokazují, že je možné dosahovat výsledků i jiným způsobem než tzv. konvenčním.
Abychom si rozuměli – nechci tvrdit, že živočišné bílkoviny jsou špatné. Jejich přebytek ve stravě ale není v pořádku, a to především zdravotně. Prostě je to jedna strana extrému, kterou je možné dosahovat dobře VIDITELNÝCH výsledků.

Z tohoto pohledu druhou stranou mince (někdo by řekl extrému) je strava pouze s přísunem rostlinných bílkovin. I tady je ale možné dosáhnout (také dobře viditelných) výsledků. Pokud jste s touto realitou ještě nepřišli do kontaktu, v oblasti silových sportů (které jsou mimochodem z hlediska zdraví extrémem se vším všudy), můžeme sledovat například zajímavou kariéru německého strongestmana-vegana Patrika Baboumiana (záznam z jeho světového rekordu). Pokud si někdo představuje svalnatou kytku takto, není co namítnout :-). Podobných příkladů samozřejmě můžeme najít podstatně více (v kulturistické sféře třeba fenomén www.gymmorris.com, v českých končinách také pár zajímavých příkladů).

Účelem těchto úvah ale není přesvědčování o tom, že jeden systém stravování je lepší než druhý. Cílem je poukázat na fakt, že výsledků je možné dosahovat různými způsoby. A pokud chceme vyhodnotit, který je výhodnější, nezbude nám nic jiného, než se snažit nahlížet na celý problém z nadhledu. Tedy posuzovat následky (výhody i nevýhody) plynoucí z našeho snažení.

Dohadování se o tom, že živočišné proteiny z pozice tzv. plnohodnotnějšího spektra esenciálních aminokyselin mají větší vliv na výkonnost je irelevantní. Jakmile zapojíme do úvah faktor mysli, která je řídící jednotkou fungování všech buněk v těle, objasní se tím (pro mnohé nepochopitelná) výkonnost jedinců kráčejících cestou „svalnatých kytek“. Pokud se zajímáte o vztah sport-výkonnost, zkuste se zamyslet (nejlépe ale vyzkoušet na vlastní kůži i metabolismus, jedině tak dojdete k poznání) nad korelací pojmů síla – mysl – emoce – anabolizující – antikatabolický.

Studijně naladěným myslitelům poskytne zajímavý námět duchovní mistr Sri Chinmoy, který naprosto fenomenálním způsobem sám šel příkladem a jehož výkony dodnes vzbuzují pochybnosti o reálnosti i u mnohých profesionálů.

Mám úžasné a současně i úsměvné zkušenosti s menšími experimenty s vegetariánskou stravou u některých silově zaměřených sportovců včetně kulturistů. Po několika málo týdnech byly jejich reakce ve všech případech stejné:

  • snížení procenta tělesného tuku
  • odlehčení trávicího traktu
  • zlepšení subjektivních pocitů kvality regenerace
  • udržení silových výkonů bez nárůstu pocitů síly

Čtete správně – …“pocitů síly“. Fyziologická síla svalů je v oblasti výživy determinována přísunem určitých aminokyselin. Živočišné bílkoviny jsou jejich tzv. jednodušším zdrojem. Jsme schopni dosáhnout stejných poměrů aminokyselin i z rostlinné sféry, vyžaduje to ale určité vědomosti a především snahu. Ve skutečnosti jsou tělesné buňky ovládány myslí. Pokud zaměříme část svojí tréninkové pozornosti právě tímto směrem a budeme trpěliví, objeví se před námi dosud nepoznaný potenciál možností, nad kterým zůstane rozum nezasvěcence stát.

Svalnatou kytku nikdy neuvidím. Bude to tím, že ji ani hledat nechci. Mnohem širšího poznání se mi dostane hledáním možností, jak pracovat s myslí. Tu máme možnost vytrénovat do té míry, kdy metabolismus svalové tkáně ovlivní tím správným (= žádaným) směrem. Absencí živočišných bílkovin, které disponují mnohem vyšší hodnotou specificko-dynamického účinku než jejich rostlinné protějšky, ušetříme nemalý balík energie, kterou jsme schopni chytře investovat do jiných aktivit.

Je to lepší cesta?

Netuším, protože pojmy lepší a horší jsou silně relativní. Je to pouze jiná možnost, která se nám nabízí a většina z nás ji prostě nevyužívá. Má svoje výhody, přináší i určité nevýhody. Jako lepší či horší ji můžeme ohodnotit v okamžiku, kdy projdeme oběma cestami, které přinesou praktické poznání. Pouze z této pozice máme možnost si vybrat dobře…

 

4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *