Alkohol ve sportu

Alkohol ve sportu

Ve všech chytrých poučkách v oblasti pitného režimu souvisejícího se sportem najdeme tvrzení, že alkohol do sportu nepatří. Pomineme-li fakt, že v soutěžních sportech je (čistý alkohol = ethanol) vnímán jako dopingová látka, je spektrum jeho nežádoucích účinků až do očí bijící:

Krátce po jeho požití dochází k dočasným stimulačním účinkům, které ale mají skutečně jepičí život. Skrze nervovou soustavu okamžitě zvyšují pocit sebedůvěry vedoucí v mnoha případech až k agresi, kterou někteří sportovci využijí pro podání lepšího krátkodobého (anaerobního) výkonu. Tím, že alkohol celkově tlumí činnost nervové soustavy ve smyslu zvyšování její otupělosti (např. vůči bolesti), vede toto u (ne racionálně) uvažujících jedinců k domnění, že výše popsaný dopad alkoholu na organismus celkově navyšuje jejich výkonnost.

Tento tragický omyl způsobuje, že jsou různé zdroje alkoholu pravidelnou součástí pitného režimu sportovců všech odvětví. Proč se tedy občas setkáváme s tvrzením, že například pivo je jedním z nejlepších iontových nápojů po tréninku nebo že menší množství vína podporuje regeneraci organismu?

Přistoupíme-li k vysvětlení toho jevu komplexně, budeme si tak schopni udělat ucelený obrázek na tzv. pravdu o alkoholu nejen ve sportu:

Z pohledu východních filozofií má alkohol (či obecně jeho zdroje – pivo, víno, tvrdý alkohol) extrémně silné jin účinky. Ve volném překladu do praktického vnímání světa v naší kultuře to znamená, že je typický expandující (= uvolňující) energií. Dojde tedy krátce po jeho požití k uvolnění energie, což sportovec na sobě vždy pozná – od toho pak plyne domnění, že se zvyšuje schopnost podávat lepší výkon. S tím ale souvisí další charakteristika, a to termicky ochlazující dopad. Řečeno česky – alkohol posune pomyslnou rovnováhu v oblasti fungování autonomní nervové soustavy do dimenzí, ve které skrze fungování cévního systému a jater dojde k pocitům zimomřivosti. Tedy nic, po čem by chytrý sportovec měl toužit.

Takže jak s pivem po tréninku?

Není možné popřít, že pivo je zdrojem minerálů, vitamínů B komplexu i antioxidantů. Na tento první pohled sportovec zajásá, protože konvenční vzdělání mu říká, že tyto látky jeho tělo vyčerpané náročným výkonem potřebuje. Pokud po očku nahlédne do výkladového slovníku, který mu vysvětlí, že jin účinek znamená uvolňující, což po zátěži také potřebuje (uvolnit svalové napětí), dílo je dokonáno.

Kde je tedy problém?

V komplexnosti přístupu. Ten mj. říká, že alkohol po zátěži silně komplikuje obnovu vyčerpaného glykogenu, takže i přes nemalé zastoupení cukru (maltózy) v pivu neurychluje regeneraci, ale naopak zpomaluje. Navíc játra jsou nucena náročně odbourávat alkohol, což i v tomto směru způsobí zpomalení celkové regenerace. Výsledkem sice bude krátkodobé uvolnění čili výrazná úleva na těle i mysli, následky jednoho piva si ale sportovec odnáší především do druhého dne. A tento den nemusí být zdaleka jediný, když se nebudeme bavit o jednom pivu, ale násobcích tohoto počtu.

Přisadit si můžeme ještě připomenutím silně diuretických (močopudných) účinků alkoholu. Ted pít iontové nápoje i po zátěži je fajn, ale k čemu to, když sportovec více vyčůrá, než vypije?
Zažil jsem v praxi kolegy, kteří podávali nejlepší svoje výkony pouze v silně podnapilém stavu. V dobách minulých mě to silně rozčilovalo, protože mnozí z nich byli mými soupeři a výkonnostně na tom byli podstatně lépe. Úroveň vnímání alkoholu je silně závislá nejen na celkovém množství, které vypijeme, ale také „tréninkem“ v této oblasti a funkci některých systémů v těle, jejichž úkolem je alkohol odbourávat (játra, ledviny). Vždy se tedy najdou jedinci, kterým krátkodobě alkohol nebude vadit či dokonce výkon podpoří. Jsou ale i takoví, u kterých reakce organismu bude naprosto opačná – tedy výkon a regeneraci devastující nejen objektivně, ale především z pozice subjektivního vnímání.

A slovo vnímání je tady tím klíčovým. Není prostě možné některým sportovcům vysvětlit, že alkohol v jakékoli podobě vždy škodí. Z pozice otupělosti jejich mysli to nepochopí.
Mám velkou radost z toho, že dnešní trendy v oblasti zdravého životního stylu zasáhly i vnímání některých sportovců, kteří rádi opouštějí konvenční způsob uvažování a přestávají kopírovat svoje soukmenovce. Budiž jim velká chvála, protože překonat efekt sociální nápodoby stojí určité úsilí, které v těchto případech vede místo konzumace alkoholu k orientaci na čerstvě lisované šťávy. Pokud se tyto navíc zasadí do kontextu racionálního stravování, zažívají tito „šťastlivci“ situace, kdy proces pozátěžové regenerace probíhá až o desítky procent rychleji a efektivněji.

alkohol

Když tak přemýšlím nad tím, o čem tady rozjímám, vzniká mi v mysli stav nostalgického zoufalství nad mojí „promarněnou“ sportovní kariérou. Na stranu druhou – proč plakat nad rozlitým mlékem (které stejně nepiju :-), když za poslední tři desetiletí nabyté zkušenosti v oblasti sportu a výživy můžu uplatňovat do budoucích desetiletí a užívat si pocitu stoprocentně fungujícího těla…

2 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *