IMG_7339

Kloubní výživa

Bolesti kloubů zná většina populace. Jejich příčina zdaleka není jen v jejich přetěžování, svůj nemalý podíl nese samozřejmě i výživa. V životě sportovce tomu vůbec není jinak, pouze se umocňuje faktor fyzické zátěže, který celý proces degenerace kloubní tkáně nemálo zrychluje.

Dnešní doba nabízí nemalé množství vcelku zajímavých doplňků stravy, jejichž výrobci statečně prohlašují, jak skvěle vyživují kloubní a pojivovou tkáň, najaté mediálně známé tváře pak v reklamách tyto účinky rády potvrzují. Osobně vidím za masovým prodejem a spotřebou těchto produktů pouze velmi výnosný byznys a to i přesto, že většina produktů skutečně na fyziologické úrovni funguje.

Proč?

Jednoduše proto, že místo toho, aby kloubními potížemi postižený člověk odstranil jejich příčinu a nastavil tak nový režim fungování celého organismu, uspokojí hlas svého těla volajícího skrze bolest o pomoc polykáním pilulek, kterými pouze dočasně oddálí nevyhnutelné.

Výživu kloubní i pojivové tkáně můžeme vnímat vcelku jednoduše, nebo také velmi složitě. Záleží pouze na úhlu pohledu. Protože jsem (především způsobem myšlení) jednoduchá bytost, zaujímám prvně prezentovaný pohled, který poslouží jako vodítko v bludišti různorodých informací.

Pojivová tkáň se na rozdíl od svalové vyživuje velmi pomalu, a to procesem postupné difúze živin. Toto trvá dlouhé dny až týdny, na výsledek jakéhokoli degenerativního poškození či naopak zlepšení stavu si proto musíme „počkat“. A v tom spočívá základní problém a kámen celého úrazu. Člověk je tvor líný a netrpělivý, málokdo je v praxi schopen dlouhodobě udržet stravovací režim a čekat na plody svého snažení.

Stále častěji jsem atakován dotazy, jak zajistím kvalitní výživu svým kloubům při zvýšené zátěži, na veganské stravě a navíc bez specifických suplementů. Odpověď je tradičně jednoduchá a skládá se z následujících bodů:

1. Nekrmím se potravinami, které způsobují či silně podporují kloubní potíže (záněty, nedostatečnou tvorbu synoviální tekutiny). Patří mezi ně především maso, mléčné výrobky, přemíra luštěnin, aditiva a sladkosti.

2. Nepřekrmuju se.

pust-cesta-k-dokonalosti To znamená, že jsem (už před léty) dal vale kamarádství s obžerstvím. Dnes je nedílnou součástí mého
života zdravě koncipovaná střídmost (tu si, prosím, neplést s nedostatkem). Naučil jsem se ji udržovat
při životě snahou poslouchat, co mi tělo říká.

Největší výzvou bylo především rozeznat hlas
rozežraného žaludku od skutečných potřeb zbytku organismu, naštěstí tento životní úkol je již úspěšně
za mnou. Nebudu zakrývat fakt, že mi k tomu výrazně pomohl půst.

 

3. Zajišťuji ve stravě dostatek živin, které jsou nedílnou součástí procesu výživy kloubní a pojivové tkáně. Tedy bílkoviny (ze kterých si tělo vyrábí kolagen), správný poměr minerálů v dobře využitelných organických vazbách (mezi ně nepatří zdroj vápníku z mléčných výrobků nebo hořčíku z magnesie) a co nejširší spektrum antioxidantů (v čele s vitamínem C) pocházejících především z čerstvě lisovaných šťáv.

fresh
4. Stravu koncipuji tak, aby byla vyvážená i energeticky. Zjistil jsem, že není až tak důležité zajistit přísun kolagenu z externích zdrojů, tedy částí živočichů – organismus je schopen vytvářet strukturu kloubů sám za přísunu dostatečného spektra jiných látek. Mnohem důležitější je rovnováha, a to i ve směrech jin a jang tendencí. Pokud například dlouhodobě převažují jin potraviny, dochází k vysušování kloubů a vysýchání kloubního maziva a problém je na světě (krepitace, bolesti…). V opačném případě dominantních směrů jang zase k usazování produktů metabolismu v kloubech a následně probíhají degenerativní změny. Prostě bez tohoto zastřešujícího úhlu pohledu nikdy nebudu schopen nastolit rovnováhu tak, aby byla skutečně „rovnovážná“. Tady pozor – tím, že se jedná o faktory, které nejsou exaktně vyhodnotitelné (= matematicky spočitatelné), je potřeba se k této formě poznání postupně propracovat pozorováním. A to se ne každému líbí.

5. Klouby nepřetěžuju.
V rámci intenzívního tréninku to možná zní nepatřičně, navíc v oblasti silově laděných sportů. I tady ale platí jedno nadřazené pravidlo – jakmile si na tréninku tzv. „dám do těla“, z pozice zkušeností už netoužím toto druhý den opakovat a pohybová aktivita je přesně taková, jakou mi dovolí tělo absolvovat bez jakýchkoli potíží a projevů nepohodlí. Takže jsme zpátky u poslouchání toho, co říká (občas unavené) tělo. Dodnes mě fascinují sportovci, kteří v rámci zoufalé snahy o dodržení tréninkového plánu jsou schopni do sebe nacpat jakýkoli preparát, jen aby splnili tabulkové normy zátěže.

6. Klouby jsou součástí pohybového aparátu.

IMG_7339Tedy tělesného systému, který je odpovědný za pohyb. Jednoduchá logika mi říká, že pokud je chci mít zdravé, měl bych jim umožnit to, k čemu jsou stvořeny – k pohybu. Je důležité jim tedy zajistit pružnost v určitém rozsahu, v opačném případě mají tendenci doslova a do písmene tuhnout (všimněte si, jak je řeč psychosomatiky jednoduchá a transparentní :-). Protože mám vrozenou hypermobilitu, která není žádoucí především u silových sportů, nepřeháním to se strečinkem a snažím se především uvolňování i samotné tréninky orientovat více na švihové pohyby než statické. To znamená produkovat pohyb, který je co nejméně násilný a nepřirozený (i tak chápu, že to u posilování zní zvláštně).

7. Výčet postupů završím tím nejdůležitějším – dostatkem spánku, ve kterém dochází k nejkomplexnější formě regenerace celého organismu. Není až tak důležitý počet hodin, jako především doba toho, co naspím do půlnoci, a současně schopnost probudit se ve fázi, kdy můj mozek osciluje na frekvencích alfa. Tedy – lidově řečeno – vstát tou správnou nohou.

Teprve až po opakovaném přečtení celého textu jsem si uvědomil, jak jsou tyto postupy sice jednoduché, ale na hony vzdálené „standardnímu“ uvažování běžné populace, která je zmítána vzájemně si odporujícími doporučeními ze strany trhu ovládaného nekompromisními ekonomickými zákony nabídky a poptávky.

 

2 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *