konec

Konec?

Dnešním dnem moje akce „Cesta za vysněnou postavou“ končí. Alespoň papírově a termínově.
Mám za sebou dva měsíce veganského režimu, pravidelného tréninku a spoustu postřehů, ke kterým je možné se dostat pouze skrze vlastní zkušenost.
Měření i focení proběhlo úspěšně, výsledky zveřejním hned zítra, jakmile je zpracuju do elegantní podoby.

CO VŠECHNO SE ZMĚNILO?

Na první a vnější pohled až tak mnoho ne, i když určitý posun vpřed samozřejmě nastal:

1. Z vegetariánské stravy jsem na celé prázdniny přešel na veganskou.

Pro někoho možná velký krok, pro mě osobně to znamenalo pouze nahradit mléčné výrobky a vejce jinými potravinami. Navíc tak, aby chutnaly. Nic víc :-). Z toho pohledu tedy skutečně jednoduché. Naprostáou většinu receptů jsem zveřejnil na Škole zdravého vaření. Pokud bych měl prezentovat jednu jedinou věc, kterou považuji za nejdůležitější v oblasti změn stravování, byl by to postřeh z oblasti chutí. Faktem je, že tělo potřebuje živiny, se kterými patřičným způsobem pracuje a využívá k zajištění chodu organismu. Faktem také je, že tělo je ovládáno emocemi, kde mezi ty nejsilnější patří chutě spojené s jídlem. Technicky vzato není absolutně žádný problém vyměnit jeden zdroj živin za druhý (včetně neustále diskutovaných bílkovin). Pokud ale stravu nepřipravíme tak, aby byly uspokojeny i chutě, po určité době se ony ozvou a budou s námi skrze různé emoce cloumat nemalou silou.

Takže výhra v tomto směru nepramení primárně z nutriční rovnováhy, ale způsobu přípravy a následné konzumace každého receptu.

Řečeno ještě jinak – bezproblémový přechod na veganskou stravu nebyl o zvyku, ale o nalezení správné kombinace chutí vycházející vstříc vlastním požadavkům.

2. Byla dodržena pravidelná pohybová aktivita.

Tady vlastně ani k žádné velké změně nedošlo, protože pohyb je nedílnou součástí mého života (v podstatě je principem života, takže jakákoli statečná snaha se mu vyhýbat, jak to dělá většina populace, přináší „odměnu“ v podobě nefungujícího zdraví). Když tak o tom přemýšlím, tak fyzická aktivita byla prakticky stejná jako dlouhá léta před tím, pouze s větším důrazem na její pravidelnost. Pokud například okolnosti nedovolily, abych se dostal na trénink v průběhu dne, v rámci snahy dodržet vytouženou pravidelnost jsem šel běhat i v jedenáct v noci. Zajímavý zážitek…

3. Potvrdil se mi můj předpoklad, že při dodržování určitých pravidel je možné veganskou stravou, bez podpůrných suplementů, přejídání se, dehydratace a násilné snahy o sacharidovou superkompenzaci, která umí na krátkou dobu opticky nafouknout svaly, dosáhnout vizuálně i měřitelně transparentních výsledků.

4. Cítím se lépe.
Jak moc, je obtížné definovat. Ne že bych trpěl nedostatkem slovní zásoby v tomto směru, ale obecně se subjektivní pocity sdílí obtížně tak, aby oslovily úplně každého. Ve stručnosti:

- mám více energie,
- mám pod vědomou kontrolou širší spektrum metabolických pochodů,
- zvýšila se mi úroveň sportovní vytrvalosti,
- rychleji regeneruji (i přesto, že tělo chronologicky zestárlo o dva měsíce),
- v pracovní sféře vykazuji vyšší výkonnost, tedy mj. i lépe funguje mozek (také zajímavé zjištění),
- mám pocit, že absencí živočišných bílkovin se ztrácí i určitá forma emoční agrese (většina silových sportovců to nemá ráda, protože mají pocit, že ztrácí i sílu. Je to ale pouze otázka interpretace, protože existuje bezpočet sportovců, kteří to svými výsledky vyvracejí).

Kdybych byl před vstupem do celé akce zdravotně více v dezolátním stavu, bezpochyby by rozdíl ve výsledcích a tedy i následné prezentace byl podstatně markantnější. To se ale dostáváme do sféry bytí „kdyby“, což taková forma diskuze pro mě znamená pouze ztrátu času a energie.

TAKŽE CO DÁL?

Přiznám se, že se mi veganská strava líbí. Občas vznikne na cestách problém s dostupností jídla v restauračních zařízeních, to jsem se ale elegantně naučil řešit vlastními zdroji a hlavně – vůbec mi to nevadí. I když chápu, že toto je ryze individuální věc a každý na to nazírá jinak. V tomto okamžiku ještě nevím, zda v režimu čistě veganské stravy budu pokračovat dál. Mám rád pestrost a spektrum chutí, které gastronomie nabízí, na stranu druhou při troše snahy je možné tyto zajistit i v rostlinné sféře.

Nesmím samozřejmě zapomenout poděkovat všem, kteří akci sledovali. Vaše reakce mě vyprovokovaly k tomu, že jsem pro zájemce v oblasti zdravého formování postavy připravil nový měsíční kurz s názvem „Cesta za vysněnou postavou“. V nejbližších dnech zveřejním podrobnosti, předem vás ale nebudu děsit tím, že by se jednalo o kurz zabývající se veganstvím. To příslušelo pouze této mojí akci. Zájemce navnadím tím, že se NAUČÍTE kombinovat pro vás vhodnou pohybovou aktivitu s INDIVIDUÁLNĚ nastaveným jídelníčkem, který bude plnohodnotný ve všech směrech (nutričně i chuťově) tak, aby vaše zdraví a současně i postava kráčely tím správným směrem. Přijdou si na své masožravci, vegetariáni, makrobiootici, vegani, vitariáni…prostě VŠICHNI.

A ještě jedna poznámka na závěr: Dostal jsem obrovskou spoustu zpětných vazeb na to, že zde zveřejňované články se líbily se žádostmi, kde je možné se dozvědět více. Kromě kurzů, kam vás můžu pozvat, na tomto místě ještě slíbím, že v psaní na www.vysnenapostava.cz budu pokračovat dál. Takže sice zazvonil zvonec, ale pohádky o vysněné postavě zdaleka není konec…

Těším se na shledanou na cestě životem, která může vést i k vysněné postavě :-)

4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *