sama-doma

Hra na piáno

Realizací prázdninového experimentu se mi podařilo vzbudit pozornost nejen mnoha zájemců o racionální stravování a sport, ale i některých médií. Jako první přišlo pozvání z pořadu ČT Sama doma, kde shodou okolností byla celotýdenním tématem problematika bílkovin. Vesmír v tomto směru fakt funguje skvěle a současně nekompromisně – předmětem společného povídání byly především zdroje bílkovin rostlinného původu, které mají schopnost nahradit jejich živočišné protějšky. Tedy to, na čem byl filozoficky i odborně postaven celý můj experiment.

Zmiňuji se o tom proto, že nejvíce dotazů od ukončení devítitýdenního snažení směřuje právě na to, jaké potraviny vybírat, kombinovat a připravovat tak, aby skutečně plnohodnotně nahradily živočišnou trojici v podobě masa, mléčných výrobků a vajec. Případně jak kombinovat všechny potraviny včetně živočišných tak, aby výsledek byl „dokonalý“ ve všech směrech. Je vůbec možné, aby se i běžný „smrtelník“ dokázal v těchto věcech orientovat a zajistil si tak mj. i perfektní zdraví?

Jak už zaznělo v některých minulých článcích, princip je velmi jednoduchý. Předně je potřeba vycházet z faktu, že tělo má svoje potřeby a současně i touhy.

V oblasti metabolických potřeb je to dodání spektra patřičných živin v určitém množství, bez kterých se organismus neobejde. Technicky vzato se jedná o to, že v oblasti konzumace potravin uvažujeme o přísunu:

  1. Sacharidů – řešíme zdroj, celkové množství, glykemický index, zastoupení vlákniny.
  2. Tuků – kombinujeme takové zdroje, které obsahují minimum nasycených forem a maximum nenasycených, navíc jsme opatrní na zbytečně vysoký příjem omega-6 a naopak nízký u omega-3.
  3. Bílkovin – tady je stejně důležité jejich množství jako vzájemná kombinace. U přijímaného objemu je potřeba nesklouznout do stavu malnutrice (nedostatku, kdy se startují nežádoucí katabolické pochody), ani jejich přebytku (je pak přetěžován celý organismus). Pokud chceme podpořit svalový metabolismus, je potřeba umět bílkoviny v jejich zdrojích i správně kombinovat. Proteiny jsou složeny z aminokyselin, jejichž poměrové zastoupení rozhoduje o tom, jak se bílkovina jako celek bude chovat. Pokud se některé aminokyseliny nedostává či jiná výrazně převažuje vůči standardizovanému vzoru, projeví se to i na svalovém metabolismu. V případě touhy po podpoře svalové aktivity se vyplácí zdroje bílkovin šikovně kombinovat. Odměnou bude (pro mnohé překvapivý) výsledek.
  4. Vitamínů, minerálů, antioxidantů, fytochemických látek – zastoupení těchto živin přímo ovlivní kvalitu všech dějů probíhajících na metabolické úrovni a zasáhne fungování každého systému v těle. I v tomto případě platí, že je rozumné chytře kombinovat zdroje s cílem zajistit co nejširší spektrum těchto tělu nezbytných složek.

Výše popsané „technické“ věci ale nejsou vším. Druhou polovinou úspěchu jsou uspokojené touhy. V případě stravování se bavíme o chutích, které vnímáme při konzumaci jídla. Pokud uspokojíme pouze potřeby těla dané nutností příjmu všech živin, vždy se budou ozývat emoce, které povedou celou bytost vždy směrem k jejich naplnění. Nebudeme-li tedy klást dostatečný důraz na chuťovou stránku každé porce, po určité době nám nahromaděné emoce dají jasně najevo, kdo je tady pánem – nejčastěji v podobě záchvatů po sladkém či slaném.

Naprosto chápu, že předcházející úvahy jsou příliš obecné pro to, aby si každý udělal konkrétní obrázek o idealizovaném stravování. Navíc pokud dosadíme ke každému pravidlu konkrétní zástupce potravin a budeme se snažit vše logicky poskládat ke zdárnému výsledku, velmi často zjistíme, že samotná levá mozková hemisféra nebude schopna ani pomocí sebepropracovanější logiky dojít ke zdárnému výsledku. Zní to asi depresivně, ale při menší změně úhlu pohledu se otevřou naprosto nové obzory.

S radostí bych přirovnal celé snažení o vytvoření provozuschopného jídelníčku ke hře na piano. Dokonale sladěnou hudbu vyprodukujeme tak, že levá mozková hemisféra se vypořádá s prstokladem a čtením not, pravá mozková polokoule doplní celek citovým zabarvením v podobě individuální reprodukce.

Převedeno do řeči výživy – levou částí šedé kůry mozkové vybíráme potraviny na základě jejich známých charakteristik, která jsou všeobecně platná a neměnná, naučí se je tedy úplně každý. Pravou pak si hrajeme s kulinářskými úpravami a převádíme pocity produkované trávicím traktem do srozumitelné řeči. Tato část mozku je totiž odpovědná za představivost, kreativitu, zjednodušeně bychom řekli hraní si. A podle toho, jakým způsobem při tvorbě individualizovaného jídelníčku zapojíme do hry pravou polokouli, můžeme očekávat i výsledek v podobě konkrétního jídelníčku šitého na míru vlastní individualitě.

Umět si hrát je tedy to nejdůležitější. Tímto způsobem si hrajeme například v půlročním kurzu „Poradce pro výživu“. Podobně si budeme hrát i v novém kurzu „Cesta za vysněnou postavou“, který je podstatně kratší a jednodušší a jehož hlavním cílem je naučit každého účastníka zorientovat se ve výběru vhodných potravin tak, aby strava odpovídala jeho vlastní individualitě na úrovni potřeb i tužeb a společně s vlastně zvolenou pohybovou aktivitou získal svoji vysněnou postavu.

Každý si tak najde svůj vlastní prstoklad a začne skládat a hrát symfonii, která nebude mít chybu.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *